Díky Karibské noci s Liamem Teaguem měli posluchači Smetanovy síně Obecního domu možnost seznámit se s ojedinělým zvukem nástroje steelpan. „Paganini steelpanu“  potěšil publikum třeba Largem z Dvořákovy Novosvětské a o přestávce odpověděl na několik otázek.

Kdy jste začal hrát na steelpan?

Tento nástroj pochází z Trinidadu a já také, tam je to národní instrument. Začal jsem s ním ve dvanácti letech, mimo to jsem také hrál na housle.

 Teď sám vyučujete hru na steelpan na univerzitě. Je o něj velký zájem?

Northern Illinois University je jediné místo na světě, kde můžete získat diplom v hlavním oboru steelpan. Máme studenty z celého světa. Přicházejí lidé, kteří už se steelpanem mají nějaké zkušenosti. U nás mají možnost hrát v bigbandu. Je to nástroj velmi populární – a mladý: vznikl kolem roku 1940. Mou snahou je propagovat jeho všestrannost, hraji vše od klasiky přes calypso až po jazz.

Steelpan se vyrábí z barelů od nafty – ten váš ale září jako stříbrný…

Výroba steelpanu je ruční záležitost a vyladit jej je velmi náročné – já sám to nesvedu. Můj nástroj také vznikl z barelu, jeho lesk je způsoben vyleštěnou vrstvou na povrchu, která jej chrání před korozí.

Transkripce si děláte sám?

Také. Díky tomu, že jsem hrál na housle, jsem převedl některé houslové koncerty – třeba i Čajkovského­. Barokní hudba funguje asi nejlépe: steelpan má totiž rozsah dvě a půl oktávy.

Z vašeho vystoupení se zdá, že takřka nemá limity…

Třeba Stravinský by byl asi obtížně proveditelný… Z toho důvodu píšu vlastní kompozice a objednávám skladby u jiných.

.............­.............­...