Prague Proms » Prague Proms 2010

Prague Proms 2010

Máme nabito! Hlásí pořadatelé letošních Proms. A skutečně.

Začínáme hudbou Beatles – v podání Českého národního symfonického orchestru, řízeného zkušeným přesahářem Carlem Davisem. Stejný orchestr, tentokrát vedený šéfdirigentem Liborem Peškem, pozdraví v den narozenin, 7. července letošního jubilanta Gustava Mahlera. A přijedou vynikající hosté – Eric Marienthal zahraje saxofonové sólo v koncertu skladatele filmové hudby Michaela Kamena. To vše za řízení Petra Altrichtera. Výrazně jazzový bude koncert ČNSO Jazz Meets Symphony s trumpetistou Jamesem Morrisonem a dirigentem Lalo Schifrinem. Čekají nás dvě velké noci – Alpská, kde vedle stejnojmenné symfonie Richarda Strausse zazní i málo známý koncert pro obří horský roh od Leopold Mozarta pod dirigentským dohledem Libora Peška. A pak noc Hollywoodská s hudbou zpoza světel filmového světa. Zajímavým vybočením bude speciální představení vyzrálé sestavy divadla Sklep, dále zahraje Pražský žesťový soubor, Slovenské PaCoRa Trio, Rosefield London Trio…

6. ročník festivalu Prague Proms uzavře koncert složený z italských árií, nazvaný Notte alla Scala pod taktovkou Marcella Roty.

Letošní Prague Proms budou opět o něco pestřejší, rozsáhlejší a samozřejmě lepší.

Zpravodajství z Prague Proms 2009

ČT 24 Rozhovor s Liborem Peškem

http://www.ct24.cz/…i-v-kulture/

Prague Proms 2009 vyvrcholily vesmírnou šou

PRAHA 2. 8. 2009 Hodinový multimediální koncert připravil festival Prague Proms pro své návštěvníky na nedělní večer. Český národní symfonický orchestr provedl za řízení Libora Peška suitu Gustava Holsta Planety. Další dimenzi dodala tomuto malebnému dílu animace promítaná nad hlavami hráčů. Astronom José Salgado sestavil své nápadité video ze starých rytin, nejmodernějších vizualizací vesmírných těles i autentických záběrů pořízených sondami. Fascinující exploze barev a závratný let vesmírem zapůsobily ohromujícím dojmem, který podpořil opulentní zvuk orchestru. Liboru Peškovi se podařilo synchronizovat partituru s obrazy a tak podtrhnout jejich vyznění. Zázrak, který máme nad hlavou a o němž málokdy přemýšlíme, se najednou zdál na dosah ruky. Lepší závěr si Prague Proms 2009 nemohly přát.

Jazz Night v Redutě /Jazz Efterrätt/

PRAHA 1. 8. 2009

James Bond Night

Tisková konference 29. 7. 2009

PRAHA Dirigent Carl Davis a zpěvačka Mary Carewe, protagonisté Noci s Jamesem Bondem, hovořili na tiskové konferenci o tomto programu, který provádějí po celém světě a také jej natočili společně s londýnským Royal Philharmonic Orchestra. V Praze jej v rámci festivalu Prague Proms ve Smetanově síni Obecního domu uvádějí s Českým národním symfonickým orchestrem.

Třiasedmdesátiletý Američan žijící v Anglii Carl Davis je sám autorem nesčetných filmových partitur doprovázejících zejména televizní snímky a seriály. Objasnil důvod, proč je hudba k „bondovkám“ stále tak působivá a posluchačsky atraktivní. „Zaprvé je to tím, že dobré jsou samy snímky, které získaly obrovskou popularitu. Ve všech filmech pracujících s fikcí hraje hudba velkou roli, zesiluje účinek, činí příběh uvěřitelnější, zářivější, sexy, dává mu dramatický náboj. Potřebují opravdu výrazné hity a bondovské písně byly vždy pro tvůrce důležité úplně stejně jako představitelé agenta 007. “ Myšlenka sestavit koncert z hudby k Jamesi Bondovi vznikla na počátku 90. let. „Iniciovala jej Liverpoolská filharmonie, kterou tehdy řídil Libor Pešek, výtečný hudebník, kterého všichni v Anglii vysoce uznávají,“ říká Davis. „Byl to vlastně on, kdo mě přiměl k tomu, že jsem na Pražském jaru v roce 1993 jsem s tímto orchestrem uvedl Liverpoolské oratorium, jehož jsem vedle Paula McCartneyho spoluautorem.“ Dodejme, že jedna z prvních zahraničních premiér tohoto díla slavného člena Beatles se konala v chrámu sv. Víta. Carl Davis, který se v oblasti showbyznysu pohybuje suverénně už od 60. let, nezastírá komerční záměr podobných událostí. „Koncerty tohoto typu přitahují nejrůznější publikum: jsou tu fanatici filmové hudby a na druhé straně ti, kdo by na normální symfonický koncert nešli a rozhodnou se podle titulku. Když vidí Pán prstenů nebo James Bond, řeknou si, bude to zábava. Filmová hudba dnes zaplňuje místo, které dříve patřilo operetě. Je uprostřed mezi tzv. vysokým a nízkým žánrem. Hudba k filmu totiž musí působit okamžitě, je přímá a tudíž posluchačsky přístupná.“ Proto jsou podle Carla Davise tak úspěšné koncerty Johna Williamse, legendy filmové hudby – ten píše rovnou i koncertní verze svých filmových partitur a provádí je s Boston Pops Orchestra, jehož byl dlouhá léta šéfem. Co se účinku na posluchače týká, vypozorovala Mary Carewe zajímavý jev: „Na programy s bondovskou hudbou chodí hodně mužů, kteří by jinak na klasický koncert nešli. Obléknou si frak, vezmou své syny a jdou na Bonda. Jinak jsou hybateli hudebního vyžití v rodině hlavně ženy.“ Pode ní láká filmová hudba díky tomu, že si lidé vybavují scény z filmů. „Někteří jsou na koncertě poprvé a najednou si uvědomí, že určitý zvuk nebo tón, jaký znají z filmu, produkuje konkrétní nástroj a hráč.“ Mary Carewe se ujala vokálních partů, které v originále nazpívaly například Tina Turner, Sheena Easton nebo Shirley Bassey. Nakolik ji původní soundtrack ovlivňuje? „Samozřejmě jde o hity všem dobře známé a já se snažím zachytit jejich náladu. Ovšem nejde mi o to ,převlékat‘ se za jinou osobu, jako je to u některých anglických pořadů. Je to vždy Mary Carewe, má vlastní interpretace. Také aranžmá pro velký symfonický orchestr je jiné než originální písně, nejde o přesnou reprodukci toho, co znělo ve filmu.“ Úloha hudby ve filmu se pochopitelně vyvíjí. Carl Davis, který rekonstruoval a nahrával hudbu k mnoha snímkům němé éry, upozorňuje na zásadní roli, jakou v nich hudba hrála. „S příchodem dialogů začal význam hudby ustupovat a dnes jsme v situaci, že na hudbu a jejího autora se myslí až na posledním místě. Skladatel se osloví až v momentě, kdy je celý film hotový. To vede k tomu, že pro každého pracuje šest aranžérů a k dispozici mají jen několik týdnů k vytvoření partitury.“ Tato slova potvrzuje i Mary Carewe, jejíž hlas zní na mnoha soundtracích hollywoodské produkce – například v Šifře mistra Leonarda.

Noc v katedrále /Jaroslav Tůma, varhany/

KUTNÁ HORA 31. 7. 2009 Chrám sv. Barbory

Bratři Ebenové

PRAHA 30. 7. 2009 Mercedes Benz Forum

Kouzelník se stříbrným barelem /ČNSO a Bigband sv. Blažeje dirigoval Kryštof Marek/

PRAHA 26. 7. 2009 Díky Karibské noci s Liamem Teaguem měli posluchači Smetanovy síně Obecního domu možnost seznámit se s ojedinělým zvukem nástroje steelpan. „Paganini steelpanu“ potěšil publikum třeba Largem z Dvořákovy Novosvětské a o přestávce odpověděl na několik otázek.

Kdy jste začal hrát na steelpan? Tento nástroj pochází z Trinidadu a já také, tam je to národní instrument. Začal jsem s ním ve dvanácti letech, mimo to jsem také hrál na housle.

Teď sám vyučujete hru na steelpan na univerzitě. Je o něj velký zájem? Northern Illinois University je jediné místo na světě, kde můžete získat diplom v hlavním oboru steelpan. Máme studenty z celého světa. Přicházejí lidé, kteří už se steelpanem mají nějaké zkušenosti. U nás mají možnost hrát v bigbandu. Je to nástroj velmi populární – a mladý: vznikl kolem roku 1940. Mou snahou je propagovat jeho všestrannost, hraji vše od klasiky přes calypso až po jazz.

Steelpan se vyrábí z barelů od nafty – ten váš ale září jako stříbrný… Výroba steelpanu je ruční záležitost a vyladit jej je velmi náročné – já sám to nesvedu. Můj nástroj také vznikl z barelu, jeho lesk je způsoben vyleštěnou vrstvou na povrchu, která jej chrání před korozí.

Transkripce si děláte sám? Také. Díky tomu, že jsem hrál na housle, jsem převedl některé houslové koncerty – třeba i Čajkovského. Barokní hudba funguje asi nejlépe: steelpan má totiž rozsah dvě a půl oktávy.

Z vašeho vystoupení se zdá, že takřka nemá limity… Třeba Stravinský by byl asi obtížně proveditelný… Z toho důvodu píšu vlastní kompozice a objednávám skladby u jiných.

„A zrodila se hvězda“ – Paul Potts poprvé v Praze

PRAHA 24 a 25. 7. 2009 Oba koncerty britského tenoristy Paula Pottse na festivalu Prague Proms potvrdily, co se dalo tušit z alb i mediální prezentace. …Fenoménu bývalého prodavače mobilů podlehla i Praha. Zejména když ho doprovázel velice kvalitně Český národní symfonický orchestr řízený „bocelliovským“ specialistou Marcellem Rotou. (VLA)

PRAHA 24. 7. 2009 Zaplněná Smetanova síň Obecního domu v Praze v pátek ve stoje aplaudovala vystoupení anglického tenoristy Paula Pottse. V rámci festivalu Prague Proms jedna z jeho největších hvězd za doprovodu Českého národního symfonického orchestru (ČNSO) představila především skladby ze svých dvou alb One Chance a Passione. Osmatřicetiletý vítěz soutěže Britain´s Got Talent v Praze zazpívá i zítra.

Představení zahájil ČNSO pod taktovkou italského dirigenta Marcella Roty, který s českým souborem doprovázel na turné i operního pěvce Andrea Bocelliho. Po předehře z Traviaty Giuseppe Verdiho se na jevišti objevil Potts s červeným motýlkem a zahájil svůj program s názvem A zrodila se hvězda písní soudobého skladatele Lucia Dally Caruso. Tato píseň se objevila na jeho debutovém album One Chance, kterého se prodalo přes 3,5 milionu kopií a v Anglii byl první náklad během jednoho týdne kompletně vyprodán.

Vedle klasických skladeb, jako je například Chopinovo Tristesse nebo Ravelova Pavana za zemřelou infantku, zazněly i dvě kompozice italského skladatele Nina Roty. V jedné z nich filmoví znalci poznali suitu ze snímku Casanova režiséra Federica Felliniho. Druhou byla píseň Un Giorno Per Noi z Romea a Julie (režie Franco Zeffirelli).

Nadšení diváci si vytleskali přídavek, kterým byla árie Nessun dorma z posledního aktu Pucciniho opery Turandot, a poté za neutuchajících ovací Potts ještě jednou zazpíval Con te partiro od Francesca Sartoriho.

Právě se skladbou Nessun dorma dosáhl Potts úspěchu a popularity, když před časem dojal davy i porotu soutěže Britain´s Got Talent. Jeho minimalistický, ale viditelně procítěný projev ohromil kritiky britské soutěže natolik, že prodavače mobilních telefonů vynesli na výsluní světového showbyznysu. Jeho cestu od prvního vystoupení až po vítězství v soutěži zhlédlo na internetu více než 74 milionů diváků. Následující světové turné zahrnovalo více než 100 vyprodaných představení a show v divadlech i velkých arénách.

Píše se o něm jako o „obézním plachém chasníkovi“, Paul ale vystudoval filozofii na univerzitě v Británii a angažoval se i v politice. Dnes se věnuje výhradně své největší lásce, zpěvu. „Jsem za to velmi rád, že mohu dělat to, co miluji. Není mnoho lidí, kteří mají tohle štěstí,“ říká. Také spolupráci s ČNSO si pochvaluje: „Je to fantastická spolupráce. Hrají velmi jemně, hladce. Práce na desce byla výborná, i proto jsem přijel.“ (ČT24)

http://www.ct24.cz/…dum/video/1/

Hollywod Night /ČNSO dirigoval Marcello Rota/

PRAHA 22. 7. 2009

Severská dáma učarovala publiku

PRAHA 21. 7. 2009 Norská jazzová zpěvačka a autorka písní Silje Nergaard byla jednou z hvězd letošního ročníku Prague Proms. Ve Smetanově síni Obecního domu vystoupila s programem sestaveným z písní svého dosud posledního alba A Thousand True Stories, které je půl roku po vydání stále mezi třiceti nejprodávanějšími v Norsku. „Jsou to příběhy různých lidí,“ říká zpěvačka. „Inspiroval mě jeden film, na který jsem se dívala v televizi. Na konci běžely titulky a v nich stálo: založeno na pravdivém příběhu. Tu formulaci jsem si přivlastnila pro novou desku.“ Aranžérem byl mnohonásobný nositel Grammy Vince Mendoza. „Spoluprací s Vincem jsem si splnila sen,“ tvrdí Silje. „Poslouchala jsem jeho hudbu a jedna píseň mě dojala k slzám. Říkala jsem si, že by byl ideálním aranžérem mé desky a on mou nabídku laskavě přijal. Povedlo se mu dostat se dovnitř mé hudby.“ Ačkoli je Silje Nergaard zvyklá spíše na intimnější atmosféru jazzových klubů, Smetanova síň ji nadchla. A nadšení bylo oboustranné, publikum si vymohlo sérii přídavků. O úspěch večera se postarali – kromě Silje a jejího sehraného čtyřčlenného bandu také smyčcová sekce Českého národního symfonického orchestru řízeného jistou rukou Kryštofa Marka. Silje Nergaard, jejíž vystupování je neokázalé, naplnila prostor intimní atmosférou a dokázala s grácií ustát i náhlý výpadek mikrofonu… Večer postupně gradoval – bravurní sóla klávesisty Helgeho Liena byla odměněna bouřlivými ovacemi.

Francouzská noc měla ohlas

PRAHA 19. 7. 2009 Jazzový koncert pro trubku francouzského skladatele Jacquesa Loussiera, který provedl sólista Jan Hasenöhrl v rámci nedělní Francouzské noci, byl zajímavým dramaturgickým osvěžením. Autor v něm zúročil jak své jazzové sklony, tak znalost hudby Johanna Sebastiana Bacha. Ze střetu obou principů vzniká neodolatelná směs.

Večer zahájila skladba Maurice Ravela La Valse, která je svéráznou poctou vídeňskému valčíku – ostatně pár takových jsme slyšeli na vydařeném sobotním promenádním koncertě se španělskou dirigentkou Inmou Sharou. Ve druhé polovině koncertu provedl ČNSO za řízení svého šéfdirigenta Libora Peška Symfonii č. 3 zvanou Varhanní Camila Saint-Saënse. Těleso tuto skladbu nahrálo na CD, které si zájemci mohou objednat na webových stránkách orchestru nebo zakoupit na některém z dalších koncertů Prague Proms.

Jazz Night na Žofíně /Jeff Lorber Fusion/ PRAHA 18. 7. ve 21.30

c. a k. promenáda na Žofíně /ČNSO dirigovala Inma Shara/ PRAHA 18. 7. ve 14.00

Kvarteto Apollon v Anežském klášteře PRAHA 17.7. 2009

Pátý ročník Prague Proms zahájen!

PRAHA 17. 7. 2009 – Dvořákova noc s Českým národním symfonickým orchestrem otevřela pátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Prague Proms 2009. Zaplněná Smetanova síň Obecního domu naslouchala slavnostním tónům Polonézy z opery Rusalka a napětím ani nedýchala při symfonické básni Vodník. Ve druhé části večera provedlo těleso Sedmou symfonii téhož autora. „Je třeba uvádět i díla známá, protože dorůstají nové generace posluchačů, kteří by rádi tyto hity slyšeli živě,“ vyjádřil se k dramaturgii večera dirigent Libor Pešek, který je od roku 2007 šéfdirigentem ČNSO.

Posluchači Smetanovy síně ocenili pohodlí zvýšeného parteru, který umožňuje lepší viditelnost dění na pódiu a má i význam akustický.

Dvořákova noc byla první ze sedmi „velkých“ koncertů Prague Proms. Mezi hvězdy letošního ročníku patří norská jazzová zpěvačka Silje Nergaard, britský tenorista Paul Potts, jazzman Randy Brecker či Liam Teague, který zahraje na u nás neznámý steelpan. Špičkoví jsou ale i domácí interpreti: klavíristka Jitka Čechová, varhaník Jaroslav Tůma nebo bratři Ebenové.